Polarizační mikroskopie si přes svou více jak 170ti letou tradici stále udržuje platné místo v oboru studia materiálů. Metoda využívá interakce polarizovaného světla s opticky anisotropními látkami, při které dochází k tzv. dvojlomu. Původní paprsek se po průchodu vzorkem rozdělí na dva nové, řádný a mimořádný, které jsou navzájem fázově posunuté (šíří se různou rychlostí) a kmitají v různých rovinách. V analyzátoru mikroskopu se oba paprsky složí do stejné roviny kmitu a jejich fázový posun se projeví vznikem interferenčních barev. Polarizační mikroskopii lze proto charakterizovat jako metodu zvýšení kontrastu mikroskopického obrazu. Použití však nachází i dnes jako doplňková metoda identifikace krystalických látek, např. měřením výše dvojlomu s použitím Berekova kompenzátoru.
|
Polarizační mikroskop Olympus BX 51P |
Michel-Lévyho stupnice interferenčních barev pro určování výše dvojlomu |